Češi holdují neřestem – alkohol a tabák nás stojí stovky miliard ročně

Jedna z věcí, ve které Česko vyniká, je bezpochyby pivo, ať už jde o jeho kvalitu či spotřebu na osobu. Není to však jen zlatavý mok, za co jsou Češi ochotni utratit peníze. Vždyť v rámci Evropy patří výdaje tuzemských domácností spojené s užíváním alkoholu, tabáku a dalších drog mezi nejvyšší. Související celospolečenské náklady pak šplhají do stovek miliard korun ročně.

Pokud jsou Češi v něčem skuteční rekordmani, je to konzumace piva na osobu. Podle analýzy Kirin Holdings se na světové špičce držíme již 31 let v řadě. Konkrétně v roce 2023 dosáhla tuzemská spotřeba piva 152 litrů na hlavu, tedy prakticky každý den si průměrný Čech vypije jedno pivo. A vězte, že pokud jej nevypijete vy, vypije ho za vás někdo jiný.

Češi a démon alkohol

Na čelních příčkách se nacházíme i v oblasti spotřeby alkoholu na osobu. Konkrétně podle dat Světové zdravotnické organizace z roku 2022 zkonzumuje průměrný Čech starší 15 let 13,7 litru čistého alkoholu ročně, díky čemuž se v této nelichotivé statistice držíme na pátém místě na světě. Už jen tato čísla říkají, že evidentně máme s alkoholem problém.

Konkrétně se podle tuzemských statistik v ČR ročně spotřebuje 160 litrů alkoholických nápojů na osobu (včetně dětí), přičemž 47 % celkového množství spotřebovaného etanolu připadá na pivo, zbývající část se přibližně rovným dílem dělí mezi víno a lihoviny. Alkohol pije denně nebo téměř denně 6-11 % dospělých osob, 11-19 % mužů a 4-5 % žen. Do kategorie škodlivé konzumace alkoholu poté spadá přibližně 600-900 tis. osob.

Za oponou tabákového kouře

Snad ještě větší společenský problém představuje užívání cigaret, vždyť podle statistik je střední délka života kuřáků v průměru o 10-14 let kratší než u nekuřáků. V České populaci starší 15 let se přitom odhaduje cirka 16-23 % denních kuřáků. Jedná se tak o přibližně 2 miliony Čechů. Přesná čísla jsou však obtížně měřitelná, i vzhledem k rostoucí popularitě alternativních forem užívání nikotinu (cirka 20 % hodnoty trhu) jako zahřívaný tabák, e-cigarety či nikotinové sáčky.

Zajímavý je i fakt, že přibližně každý třetí až čtvrtý uživatel nikotinu se v posledních 12 měsících pokusil přestat, většinou však neúspěšně. Odhadovaná míra úspěšnosti odvykání bez asistence se totiž pohybuje okolo 3-5 %. Není divu, vždyť nikotin při dlouhodobém užívání vyvolává silnou závislost, považuje se za jednu z nejnávykovějších látek vůbec. Poslední údaje ČSÚ o spotřebě cigaret jsou dostupné za rok 2020, kdy bylo spotřebováno téměř 1 900 cigaret (bezmála 100 krabiček) na jednoho obyvatele ČR.

Neřesti řečí čísel

Podle dat Eurostatu za rok 2024 vynaložili Češi na alkohol, tabák a nelegální drogy 6,8 % svých celkových výdajů, díky čemuž se v rámci Evropy umístili na „bramborovém“ čtvrtém místě. Průměr EU je přitom s 3,7 % prakticky poloviční. Těmto číslům poměrně přesně odpovídají data národních účtů ČSÚ sledující výdaje na konečnou spotřebu domácností. Podle nich v roce 2023 utratili Češi za tyto neřesti celkem 7,5 % svých výdajů. Celkově šlo o více než 260 miliard korun, a to hovoříme pouze o přímých nákladech.

Další obrovské náklady jsou spojeny s externalitami užívání návykových látek. Nejde jen o dopady na veřejné zdraví a související výdaje na léčbu, ale i ztrátu produktivity práce či negativní společenské aspekty. Například nárůst kriminality, dopravních nehod, rozpadů rodinných vztahů a podobně. Vyčíslení je pochopitelně velmi složité, ale obecně autoři hovoří o společenských nákladech užívání tabáku v ČR ve výši více než 150 mld. CZK, v případě alkoholu pak jde o více než 80 mld. CZK ročně.

Pokud tedy sečteme přímé a nepřímé společenské náklady, můžeme vyčíslit cenu za konzumaci alkoholu a tabáku přinejmenším na střední stovky miliard korun ročně. Pokud bychom pracovali s částkou 500 mld. CZK ročně, znamená to v průměru cirka 4 500 korun měsíčně na každého Čecha staršího 15 let. Ačkoliv jde samozřejmě o orientační výpočet, cena, kterou platíme přímo či nepřímo za tyto neřesti, je enormní. I pokud bychom brali v potaz jen přímé náklady Čechů na alkohol, tabák a narkotika (zmíněných 260 mld. CZK), je to pro představu více než očekávaný schodek státního rozpočtu za letošní rok.

Češi propijí a prokouří 2x více než kolik investují na penzi

Zmíněné přímé výdaje Čechů na nákup alkoholu a tabákových výrobků dosahují při přepočtu na osobu starší 15 let cirka 2 350 korun měsíčně. Oproti tomu je poněkud úsměvné, že průměrný příspěvek účastníka DPS není ani poloviční. Zároveň celkový majetek Čechů na penzi držený v rámci produktů doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění dosahuje přibližně 640 mld. CZK. Češi tedy za 2,5 roku „propijí a prokouří“ více, než kolik mají našetřeno v penzijních produktech.

Účelem tohoto textu rozhodně není moralizovat. Ostatně každý si může své peníze utrácet za co chce. Na druhou stranu statistiky hovoří jasnou řečí, na kratochvíle v podobě alkoholu a cigaret vydáváme relativně téměř dvojnásobek oproti evropskému průměru. A s tím související celospolečenské náklady bohužel platíme všichni, nejen ti, kteří si prostřednictvím nadměrné konzumace těchto látek dobrovolně ničí zdraví.