Na 31. října každoročně připadá Světový den spoření, jehož hlavní myšlenkou je podporovat důležitost úspor v povědomí veřejnosti. Poprvé si navíc nutnost zamyšlení nad hospodařením s penězi lidé připomínali v roce 1924, tedy přesně před sto lety. Jde tak o ideální příležitost zhodnotit, jak si v této oblasti Češi vedou.

Pokud jde o strukturu úspor tuzemských domácností, je zjevné, že Češi mají ke spoření blízko. A naopak z investování má stále celá řada z nich obavy. Vždyť na bankovních vkladech a v rámci stavebního spoření drží 61 % svých celkových úspor umístěných v rámci nástrojů finančního trhu. Ačkoliv tak zájem o investiční fondy či akcie v poslední době znatelně roste, stále je patrná typická konzervativnost Čechů, kteří raději sází na jistotu.

Čtvrtina Čechů nemá prakticky žádnou finanční rezervu

Vyplývá to i z průzkumu Asociace pro kapitálový trh (AKAT), podle kterého 37 % respondentů nikdy neinvestovalo a ani s tím nehodlá začít. Dalších 23 % dotázaných pak sice zvažuje investovat, ale nemá s tím zkušenosti a doposud se k tomuto kroku neodhodlalo. Důvodem je především strach z možných rizik a nejistého zhodnocení, případně obava, že se z investice vyklube podvod a oni přijdou o peníze. Necelá třetina lidí pak přiznává, že k investování zkrátka nemá dostatek prostředků.

Poměrně alarmující přitom je, že řada lidí nemá vytvořené krátkodobé rezervy a není schopna se vypořádat s větším nečekaným výdajem. Vždyť čtvrtina dotázaných přiznala, že jejich domácnost je schopna bez příjmů vydržet maximálně jeden měsíc. Dalších 18 % pak disponuje finanční rezervou na 2-3 měsíce, přičemž pouze 27 % domácností by zvládlo ustát více než půlrok trvající výpadek příjmů. Ačkoliv tak na každého Čecha v průměru připadá bezmála 300 000 CZK uložených v rámci netermínovaných bankovních vkladů, rozložení těchto prostředků je zjevně nerovnoměrné.

Srovnání s Evropou

Podle dat z analýz České spořitelny se však tuzemské domácnosti svým chováním nijak zásadně nevymykají evropským průměrům, když jejich finanční aktiva typicky dosahují 180 % ročních příjmů. Tento ukazatel zahrnuje nástroje jako vklady, akcie, dluhopisy a podobně vzhledem k ročním příjmům po odečtení všech závazků. V tomto ohledu si vedeme znatelně lépe než sousední Polsko či Slovensko.

Rovněž nelze říci, že by Češi byli doslova posedlí spořením a investicím se vyhýbali jako čert kříži. Podle statistik dosahuje podíl oběživa a vkladů tuzemských domácností na celkových finančních aktivech ve srovnání s EU sice nadprůměrných hodnot, nicméně opět se nejedná o žádné extrémní úrovně. To však nemění nic na tom, že potenciál motivovat české domácnosti k větší odvaze investovat rozhodně existuje.

Zabiják spoření jménem inflace

Ačkoliv je spoření bezesporu cnostná věc a tvorba dostatečné rezervy patří mezi základní kameny finanční gramotnosti, prospořit se k bohatství jednoduše nelze. Hlavním viníkem není nic jiného než inflace, se kterou se tváří v tvář v posledních letech setkal prakticky celý vyspělý svět. Zásadním problémem v kontextu spoření je fakt, že zhodnocení depozitních produktů či instrumentů peněžního trhu s velkou pravděpodobností inflaci dlouhodobě nepřekoná.

Názornou ilustraci nabízí následující graf srovnávající vývoj meziroční inflace a 2T repo sazby ČNB. V novodobé historii české koruny platilo, že inflace byla v naprosté většině let vyšší než klíčová sazba ČNB. Navíc klient odkládající prostředky například na spořící účet zhodnocení na úrovni základní sazby v praxi nedosáhne, neboť zejména velké banky pracují s nemalou úrokovou marží. K tomu nesmíme zapomínat ani na 15% srážkovou daň, kterou jsou vyplácené úroky zatíženy.

V tomto kontextu je poněkud zvláštní, že právě spořící účty jsou podle průzkumů produktem, který Češi považují za nejvhodnější způsob uchování financí. Konkrétně takto odpovědělo 37 % respondentů v rámci nedávného šetření agentury Ipsos.

Dlouhodobé peníze patří do investic

Pozorné čtenáře pak nepřekvapí, že mezi nejčastěji využívané finanční produkty v rámci České republiky patří právě spořící účty, které podle průzkumu AKAT používá 56 % respondentů. Mezi další masově oblíbené nástroje patří penzijní spoření (42 %) či stavební spoření (27 %). Často využívaným produktem jsou i podílové fondy, skrze které zhodnocuje prostředky 17 % Čechů. Zajímavé pak je, že 9 % dotázaných investuje do kryptoměn, což je dokonce vyšší podíl než v případě investic do akcií konkrétních firem, ETF či firemních dluhopisů.

Ačkoliv tak zájem Čechů o investování roste, spoření stále hraje prim. Na odkládání prostředků na spořící účty či do fondů peněžního trhu ostatně není nic špatného. Klíčové je, aby se jednalo o finance s krátkodobým horizontem, které klient hodlá v nejbližších letech využít. Pro zaparkování finanční rezervy ve výši 3-6násobku měsíčního příjmu pak jde o naprosto ideální řešení. V případě prostředků určených na dlouhodobé cíle se však jedná o nevhodné nástroje, které s vysokou pravděpodobností neochrání jejich kupní sílu před inflací.

 

Autor: Josef Navrátil, zdroj: edoFinance

NASTAL ČAS NA SETKÁNÍ?

Pojďme si domluvit osobní schůzku.

Společně vymyslíme tu nejlepší variantu pro Váš život,
Vaši rodinu nebo Vaši firmu.

Kontakt

Provozovatel webu je Jakub Kupka IČ 03227651, FO podnikající podle Živnostenského zákona.

Pod lipami 1296, Jičín

+420 736 221 443

jakub.kupka@edofinance.cz

Partneři